Zvyky našich předků

Úvod     Básničky     Celý rok     Čarodějnice     Dětské hry     Dětské říkanky     Hádanky     Hračky     Máj     Masopust     Mikuláš     Nápisy na domech
    
Posvícení     Pranostiky     Přísloví a pořekadla     Svatba a narození dítěte     Vánoce     Velikonoce     Z kronik     Zajímavosti 

HRAČKY

ZNP Hračky

"Autíčko" ze staré špulky

Možná ještě najdete doma zapadlou starou dřevěnou špulku od nití, možná stále ještě existuje firma, která prodává niti navinuté na špulce. V každém případě můžete naučit své děti zhotovit si vlastními silami z této špulky, v nouzi z dřevěného kulatého špalíku, malé vozítko. Hotová hračka vypadá asi takto:

Na obou čelech špulky se po celém obvodu udělají nožem zoubky, aby hračka po podložce neprokluzovala. Na jedné straně se přes průměr čela špulky udělá asi 2 mm hluboké a stejně široké zahloubení pro kratší špejli (vpravo). Otvorem ve špulce (čárkovaně) se provleče obyčejná kruhová gumička. Na straně zahloubení se očkem gumičky provleče špejle, jejíž délka nepřesahuje průměr čela špulky a umístí se do vyříznutého žlábku. Z druhé strany se provleče očkem gumičky delší kousek pevnější špejle tak, aby alespoň na jedné straně přesahoval průměr čela alespoň o 5 cm. Dlouhou špejlí se potom otáčí podél čela tak dlouho, až je gumička dostatečně napnutá. Pak už stačí "autíčko" položit na zem.

Pistolka

Děti si často zhotovovaly malou pistolku na gumičky ze škatulky od sirek. Tato hračka má velice malou razanci a střílí se pouze gumičkami, přesto ale je třeba dát pozor na zásah do oka, který by mohl být nepříjemný. Ke škatulce se několika kulatými gumičkami připevní dřevěný patentní kolíček na prádlo podle obrázku. K horní části krabičky se stejným způsobem křížem připevní ploché dřívko. Dříve se používal dřevěný, starý prádelní kolíček (bez drátěného pérka). Patentní kolíček se rozevře a mezi jeho čelisti se upne další kulatá gumička. Druhý konec gumičky se napne přes přední část horního kolíčku. Tlakem prsty na "spoušť" (krabičku) se o dlaň stiskne kolíček a gumička vyletí.

Píšťalka

Uřízne se rovný kousek vrbové větvičky o průměru asi 10 - 15 mm, dlouhé alespoň 10 cm. V nouzi je možné vyzkoušet i větvičku jiného stromu s tlustou, poddajnou kůrou, důležité ale je, aby uříznutý kousek byl rovný a hladký, bez postranních výhonků. Pak začne nejdůležitější, trochu zdlouhavá práce, vyžadující opatrnost. Střenkou nožíku se začne kůra ze všech stran opatrně naklepávat. Otlouká se ze všech stran, žádné místo se nesmí vynechat a je třeba klapat tak opatrně, aby se kůra nikde nepoškodila. Účelem je docílit toho, aby šla kůra bez poškození z dřívka stáhnout. To se stále v průběhu otloukání opatrně zkouší. Když se to podaří, vyjmuté dřívko se asi v jedné třetině délky přeřízne. Delší část se vsune opatrně zpět do kůry, část se nechá vystrčená. Na obrázku mají dřevěné části zelenou barvu, bílá je dutá část píšťalky. Popotahováním vystrčeného dřívka se pak při pískání dá měnit výška tónu píšťalky. Kratší část dřívka se zkrátí asi na 15 mm a nahoře se po délce odřízne plátek, asi 1 - 1,5 mm tlustý, čímž vznikne prostor pro proudění vzduchu z úst. Pak se špalík vsune do kůry z druhé strany. Dále je třeba udělat nožem zářez pro proudění vzduchu z píšťalky ven. Tvar je patrný z obrázku. Zároveň s vnitřním koncem kratšího špalíku se kůra kolmo prořízne asi do jedné čtvrtiny tloušťky klacíku a ze vzdálenosti asi 10 mm se řez mírně obloukovitě dokončí. V kůře tak vznikne otvor přibližně ve tvaru písmene "U", nebo "V". Přední část píšťalky je možné dole obloukovitě seříznout, aby se lépe vkládala do úst.