Zvyky našich předků

Úvod     Básničky     Celý rok     Čarodějnice     Dětské hry     Dětské říkanky     Hádanky     Hračky     Máj     Masopust     Mikuláš     Nápisy na domech
    
Posvícení     Pranostiky     Přísloví a pořekadla     Svatba a narození dítěte     Vánoce     Velikonoce     Z kronik     Zajímavosti 

Z KRONIK

ZNP Zajímavosti

Dopis J. V. Ferdinandovi I., králi českému z roku 1543

Nejjasnější a Velkomocný Králi! Nejmilostivější Pane!
Na V. Kr. Mti.
(Vaší Královské Milosti) já pokorně se vší poddaností vznáším, kterak manžel můj Jan Široký z Mirovic statek můj mně po rodičích mých přináležitý na svršcích, klenotích i tak statku pozemním jeho mrhati nepřestávajíc a utráceti, týž statek mně a dětem mým přináležitý k znamenité ujmě a záhubě přivozuje a přátelům svým odcizuje. Nad čímž já nemalú ale znamenitú těžkost nesu a tak když manželu svému o tom jsem předkládala, aby v tom té marnosti a mrhání přestana na dítky své, kteréž nám Bůh všemohoucí půjčiti ráčil, i také že statek můj jest a že von chudým pacholkem mně se jest dostal od přátel svých, kteříš poručníci moji jsú byli a ke mně že jest téměř nic nepřinesl, na to aby pamatoval (to aby V. Kr. Mti. se oznámiti mělo, jaké těžkosti a pohrůžky od manžela svého jsem nesla, čehož pro ukrácení opominu) V. Kr. Mti. by se slitovalo a tak že já již sirá ač muže živého žena i s dětmi svými nejsiřejším sirotkům království tohoto se připodobňujíc téhož statku svého tak marného utrácení snésti nemohši na Jich Mti. pány a soudce zemské jsem vznesla, čemuž nadepsaní páni a soudci zemští vyrozuměvše na smluvy přátelské nás jsú poddati ráčili a dva spolu pánové a soudci zemští k nadepsaným smluvám se vydali a cožkoli mezi ním a manželem mým týmiž smluvami narovnáno jest, ničemuž od manžela mého jest se dosti nestalo. A tak že opět znajíc téhož statku mého znamenitú záhubu i také dětí svých, zase na Jich Mti. pány a soudce zemské to jsem vznášela a z soudu zemského poddána jsem před J. Mt. nejvyššího pana hoffmistra a raddy V. Kr. Mti. království českého to jsem vznášela, jakož pak i vejpovědí jsem zůstavena, abych s manželem svým, s kterýmž již pro svrchupsané pohrůžky, obávajíc se zdraví svého umenšení, když jsem takové těžkosti své na ty již často jmenované pány vznášela a je vinila, žádajíc Jich Mti. jakožto nejvyšších poručníkův vdov a sirotkův království tohoto od V. Kr. Mti. ustanovených, od něho i od statečku svého, ale ne jeho, k čemuž pak sám vlastně před Jich Mti. pány soudci zemskými jest, že statek můj jest, se přiznal, i odjeti jsem musela.
Ale že nejjasnější a velkomocný, milostivý Králi, to což jest před tím slavným soudem a raddami V. Kr. Mti. dostatečně jsem prokázala, mně nálezem Jich Mti. přisouzeno jest, abych já spolu s manželem svým byla a on manžel můj statek sobě zapsaný majíc mne dskami aby ujistil a s mrtvého na živého aby připadlo a toliko já a také manžel můj až do 300 kop gr. č.
(grošů českých) kšaftem každý z nás vůli odciziti aby měl, což nejjasnější a milostivý Králi mně obtížné učiniti jest, poněvadž manžel můj tak nemanželsky se mnou nakládá, abych tak s ním býti měla a týž statek jemu zapsati, poněvadž vždy se to zřetedlně nachází, že on manžel můj téhož statku utráceti marně a k záhubě přivozovati nepřestává, jako nyní svrchky i jiné prodává.
Než na V. Kr. Mt. má pokorná a poddaná prosba jest, že V. Kr. Mt. svým královským milosrdenstvím na mne vzhlednouti ráčí a mne opatřiti a J. Mti. nejvyššímu panu hoffmistru království českého milostivým psaním poručiti ráčí, aby nevyšší pan hoffmistr jeho manžela mého uručiti ráčil, tak aby manžel můj ke mně jako k manželce ne ukrutným trápením a trestáním bez hodných příčin, statku svého takž jakž prve činil, neumenšujíc se choval a téhož statku já pravá dědička s ním manželem mým společně abych užívala k budoucímu dědicův našich užitku. Neb nejjasnější milostivý Králi, jest-liže milosrdenstvím V. Kr. Mti. opatřena nebudu, pod přísnou pokutou od V. Kr. Mti. manželu mému uloženú, nejsmejšlím abych dlouho trvati mohla - a týž statček a pro v tom nemírnost manžela mého bez umennšení v ruce dědicům našim přijíti mohl a pak-li by se mnou on manžel můj nakládati nechtěl ale aby týž statček můj vlastní jest, postoupen byl mně a dětí mých k vlastnímu držení, s poníženými a pokornými prosbami svými od V. Kr. Mti. jakožto od Pána a Krále mého milosrdného milostivé odpovědi čekám a za V. Kr. Mt. nepřestávajíc svými nehodnými modlitbami za šťastné dlúhé panování Pána Boha prositi chci.
Vaší královské jasnosti věrně poddaná Johanka z Přítočna.

Král se žádostí samozřejmě zabýval a nechal se informovat i od druhé strany. Ukázalo se, že Johanka se soudila s kdekým a pro všechno možné a sama byla také několikrát pohnána k soudu. Jak to dopadlo s manželem není známo, ale faktem je, že l.p. 1562 Johanka zemřela a statky její jako odúmrť spadly na krále.

 

Lidé nešťastní
(ponechán pouze rok události pro představu stáří záznamu)

1784 - B. F. z čís. 20., 20letý, uhozen koněm a umřel
1791 - Neznámá 60letá nalezena na silnici nedaleko zdejší hospody na šlak mrtvá
1800 - J. J. z č. 16., 40letý, v bláznovství podřezal si srpem hrdlo, byl pak zaopatřen a umřel
1809 - K. V., krejčí z č. 51., 28letý, zlámal si ruku, chytil se ho brand
(sněť) a umřel
1835 - M. J., bývalý obecní pastýř, spadl s výšky a na otřesení mozku umřel
1837 - H. J. následkem pádu umřel na úbytě míchy
1879 - H. V. z č. 4, vrazil si kleště do pravého oka a zemřel otřesením mozku
1879 - M. F., monteur, spadl v cukrovaru s lešení 7 střevíců vysokého a zemřel na vykrvácení mozku
1905 - K. J., 23letý, byl mládencem při pohřbu; po pohřbu odbývána taneční zábava; nastala rvačka, byl bodnut pilníkem do nohy nad kolenem, odvezen do Prahy a odňata mu noha. Zemřel otravou krve.

 

Stavba školy

Škola měla č. 12. a stála mezi grunty čís. 11. a 13. a založena byla r. 1777. R. 1788 bylo dětí ku škole schopných 102, v letním běhu 1788 chodilo dětí do školy 14 a v letním běhu 1789 chodilo jich 64. Vikáři jako školdozorci stěžovali si trpce do školy, že je malá a tmavá, nemá ani tabule, ani lavic, děti musejí seděti na zemi. 1822 vystavěla císařská vrchnost novou školu, jakožto patron školy; obce poskytly potřebné povozy. Nová škola jednopatrová dostala číslo staré školy 12.; sotva že na školu dali krov, srazil prudký vichr krov na zem a trámy se přerážely. 1898 postavena vedle ní nová škola pro 4 třídy. Stavba stála 12250,46 zl.(zlatých), úprava staré školy 1018,79 zl., dohromady 13269,25 zl. r. m. (zlatých rakouské měny). Obce si vypůjčily peníze na stavbu a uplácejí dluh ročními splátkami. Novou školu vysvětil pan vikář 8. září 1898. Rozpočet takto sestaven: práce zednické, přidávačů a hmoty 6855,23 zl. r. m., práce kamenická a hmoty 413,80 zl., práce tesařská a hmoty 2263,29 zl., práce pokrývačská a hmoty 378,02 zl., práce klempířská a hmoty 88,78 zl., práce truhlářská, zámečnická a natěračská 1098,65 zl., práce sklenářská 171,60 zl., práce různé, kamna atd. 981 zl., dohromady 10250,37 zl. r. m.
Platy: zedník měl v únoru 90 kr.
(krejcarů), později až 1 zl. 20 kr., přidávač měl v únoru 65 kr., pak 70 - 80 kr. denně.