Zvyky našich předků

Úvod     Básničky     Celý rok     Čarodějnice     Dětské hry     Dětské říkanky     Hádanky     Hračky     Máj     Masopust     Mikuláš     Nápisy na domech
    
Posvícení     Pranostiky     Přísloví a pořekadla     Svatba a narození dítěte     Vánoce     Velikonoce     Z kronik     Zajímavosti 

MIKULÁŠ

ZNP Mikuláš

Mikuláš

Obchůzka maskovaných postav Mikuláše, čerta a anděla 5. prosince je bohudík stále běžná. Někdy je však brána jako povyražení až příliš malých dětí. Tyto postavy by měly být představovány dospělými osobami. Vhodným dárkem byly pro naše předky cukrovinky, stavbičky z ovoce apod. Původ tohoto obyčeje se vysvětluje tak, že podle legendy prý biskup Mikuláš jednomu chudému občanu tajně vhodil v noci pytlík s penězi do okna, aby otec mohl podle tehdejšího obyčeje provdat své tři dcery. Tak se stal Mikuláš patronem dítek, které se těší, že od něho dostanou dárky. Dárky se nejčastěji dávaly za okno. Méně známo je, že maskované postavy chodí i v předvečer svátků svaté Barbory 4. prosince a svaté Lucie 13. prosince.

Ambrož

Ambrož má podobnou funkci a zjevuje se 7. prosince. Má černou čepici do špičky a dlouhou bílou košili. Obličej má zahalený průsvitným plátnem a zabývá se tím, že dětem rozhazuje v bílých rukavicích dobroty. Děti, které se dobroty snaží sesbírat ale prohání s metlou.

Barborka

Svatá Barbora je dospělá, štíhlá žena v bílém hávu se širokou pentlí u pasu. Konce pentle jsou dlouhé a visí u boku. Na hlavě mívá korunku, nebo věneček. Obličej si schovává za vlasy, které si přes něj rozčeše. Hodným dětem rozdává ovoce a ořechy z košíku a zlobivé trestá proutěnou metlou. Barborky vyzývají k modlitbám, samy se modlí a zpívají. Vstupu do domu se dožadují šleháním metlami na okna a zvonkem. Někde jezdí ve voze zase Žber, což je osoba chlupatá - celý oděv má pokrytý koudelí a trestá zlobivé děti. Někde lze vidět Klemperu s neckami a kladivem. Barborky chodí v předvečer svátku svaté Barbory.

Barborky

Barborky jsou větvičky třešně. Pokud si je 4. prosince natrhá svobodná dívka a dá je do vody, může se na vánoce dočkat překvapení. Jestliže jí totiž do té doby rozkvetou, do roka se provdá. Není právě nejlepší nápad pěstovat si ji na veřejně přístupném místě. Nevykvete-li totiž, dívka již není panna. Vdavek chtivé slečny by si takto rozkvetlý kvítek měly dát do šněrovačky, aby si jich mládenec, na kterého si myslí, všiml.

Lucka, Lucie, Lucije, Luca

Lucka je dospělá žena oblečená opět do bílého, má zahalenou tvář bílým závojem a na hlavě má čepec. Mívá peroutku, kterou vymetá všechny kouty v domě, někde zase srp a talířek s plápolajícím ohněm, jinde dřevěný nůž. Je tichá a jen hrozí nehodným dětem. Hlásí se slovy "jdu, jdu, noci upiju". Někde trestá všechny muže, někde má zase saze, kterými pomazává obličej kohokoliv, kde se naskytne po ruce. Na některých místech chodí Lucií více a často je vede tzv. černá Lucie v dlouhých černých šatech až na zem. Zatímco bílé Lucie zpívají, vymetají a pomazávají sazemi muže, černá Lucie se vkleče modlí.

My k vám všechny přicházíme
s svatou Lucií,
co ona zkusit musela,
to snad každý ví.
Nechtěla si krále vzít,
raději zvolila umřít,
než by víru Krista Pána
měla zapřít.
Panímámo a pantáto,
my vás prosíme,
nechte nás tu poklidit
ve vašem domě.
Až tu práci skončíme,
pak zase odejdeme,
nádob svých poklidíme,
v pořádku z vašeho domu odejdeme.

Od hospodáře pak dostávají peníze, nebo alkohol, za které se mu odvděčí touto písní:

My vám všechny děkujeme
za tu zdvořilost,
co vy jste nám prokázali,
máme na tom dost.
My vám všechny děkujem
štěstí zdraví vinšujem
v nebeském království
všichni se sejdem.