Zvyky našich předků

Úvod     Básničky     Celý rok     Čarodějnice     Dětské hry     Dětské říkanky     Hádanky     Hračky     Máj     Masopust     Mikuláš     Nápisy na domech
    
Posvícení     Pranostiky     Přísloví a pořekadla     Svatba a narození dítěte     Vánoce     Velikonoce     Z kronik     Zajímavosti 

PRANOSTIKY

ZNP Pranostiky

Leden....Únor....Březen....Duben....Květen....Červen....Červenec....Srpen....Září....Říjen....Listopad....Prosinec....Bez data

Leden

Celý Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Když je teplý leden, z korce mandel jeden.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Mlhavý leden - mokré jaro.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Mokrý leden - prázdné sudy (neurodí se vína).
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
1.1. Jak na Nový rok, tak po celý rok.
Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
Když vyjde Nový rok na úterý, bude zima ještě krutější, ale zato úrodný rok.
Na Nový rok déšť - o Velikonocích sníh.
Na Nový rok, o slepičí krok.
2.1. Jaké počasí na sv. Makaria bývá, takové se i v září ozývá.
3.1. Třetí den ledna jasný - časné bouřky.
4.1. Svatá Ida, ta dne přidá.
5.1. Na jméno Ježíš ke kamnům nejblíž.
6.1. Na Tři krále mnoho hvězd - urodí se hodně brambor.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále, o krok dále.
Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Tři králové mosty staví, nebo je boří.
7.1. O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.
8.1. O svatém Erhartu zima zebe do nártu.
9.1. O svatým Baziliši zima všudy čiší.
10.1. Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.
Na svatého Hygina pravá zima začíná.
14.1. Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když je nezřídil, tak je břídil.
15.1. Na svatého Pavla poustevníka pěkný den - bude dobrý rok, větrný den - mokrý rok.
16.1. Na svatýho Marcela, zima leze do těla.
19.1. Na svatého Knuta přichází zima krutá.
20.1. Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
Na svatýho Šebestiána se musí někdo utopit nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
21.1. Svatá Anežka kape ze stříšky, sedláče schovej zhryzky (zbytky píce, bude neúroda).
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.
22.1. Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.
Vincence slunečnost dává vína hojnost.
25.1. Když je voda v koleji, šetřte v žlabě odjedí (píce, neboť nastane znovu tuhá zima).
Na Pavla obrácení i zima se promění - buď popustí nebo zhustí.
Na svatého Pavla pohoda - jistá Boží úroda, a když sníh neb déšť, to je pro hospodáře zlá zvěst.
V den obrácení svatého Pavla když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
26.1. Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.
28.1. Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

 

Únor

Celý Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
I když únor mrazem jiskří, ukáže i časy příští.
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Netrkne-li rohem, šlehne ocasem. (zima)
Únor bílý pole sílí.
Únor - úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
Vánice a metelice v únorový čas neopustí nás.
V únoru když skříivan zpívá, velká zima potom bejvá.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
2.2. Co se napráší do Hromnic dveřmi, napráší se po Hromnicích děrou.
Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
Jest-li o Hromnicích teplo, staví medvěd boudu; pakli o Hromnicích zima, bourá medvěd boudu.
Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
Mnoho-li sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
Na Hromnice dne o hodinu více.
Na Hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.
Na Hromnice musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.
Na Hromnice o tři více.
Na Hromnice půl krajíce, půl píce.
Na Hromnice zimy polovice.
Pošmourné Hromnice sedláku milé jsou velice.
Přijdou Hromnice, konec sanice.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyry neděle zpátky zas pílí.
3.2. Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje, slunce ještě nehřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len.
4.2. O svaté Veronice bývá ještě sanice.
Svatá Veronika seká ledy z rybníka.
5.2. Svatá Agáta bývá na sníh bohata.
6.2. Je-li svatá Dorota ucouraná, zvedou se brambory.
Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.
Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu.
O svaté Dorotě uschne košile na plotě.
Svatá Dorota - sněhu forota.
7.2. Svatý Radko - na poli hladko.
9.2. Svatá Apolena bývá v mlze často zahalena.
10.2. O svaté Šcholastice navleč si rukavice.
12.2. Svatá Eulalie - se střech se lije.
14.2. Když je na svatého Valentýna hvězdnatá obloha, bude pozdní jaro.
Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna.
Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.
16.2. Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.
O svaté Juliáně připrav vůz a schovej sáně.
18.2. O svatém Šimoně schází sníh ze stráně.
22.2. Je-li mráz o svatém Petru nastolení, po čtyřicet dní mu konec není.
Je-li na stolici sv. Petra zima, ještě hodně dlouho potrvá.
Svatý Petr za stolem nechává na holém, a teprv v okovách posílá sedlákům výsluhy.
24.2. Je-li na svatého Matěje mráz, tož jich je ještě čtyřicet, není-li, tož je jich bezpočtu.
Jest-li na svatého Matěje větrno, bude toho roku moc ovoce.
Na svatého Matěje, pije skřivan z koleje.
Na svatého Matěje šelma sedlák, který nevěje.
Najde-li Matěj led, seká ho hned, nenajde-li led, dělá ho hned.
Nenajde-li Matějova pila, najde Josefova širočina.
Prší-li na sv. Matěje, bude se brzo sít.
Svatý Matěj hází pluhy s půnebí.
Svatý Matěj láme vždy led; není-li ho zmrzne hned.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Svatý Matěj mosty boří anebo staví.
Svatý Matěj zimu tratí, když netratí obohatí.
27.2. Je-li mráz na svatého Gabriele, bývají žně veselé.

 

Březen

Celý Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Mnoho dešťů v březnu přináší hubené léto.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
V březnu prach - jistý hrách.
V březnu vítr v dubnu déšť, jistě úrodný rok jest.
1.3. Eudoxie příznivá, ale blátivá.
Svatá Eudoxie psa až po uši zavěje.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
3.3. Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
6.3. Na svatého Bedřicha, slunko teplem zadýchá.
Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
7.3. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.
10.3. Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
Podle čtyřiceti budeš Petra míti.
Svatá panna Viktorie obrázky na okna ryje.
12.3. Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře svačina se vyoře. (je delší den a tedy třeba svačit)
Na svatého Řehoře, špatný sedlák, který neoře.
Na svatého Řehoře, táhne zima do moře.
Na svatého Řehoře, žába hubu otevře.
15.3. Na svatého Longina práce v poli začíná.
17.3. Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
19.3. Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Josefova širočina ničí poslední ledy.
Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Svatý Josef s tváří milou, končí zimu plnou.
Svatý Josef zháší světlo.
21.3. Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.
Za rovnodenní větry nelení.
22.3. Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda.
25.3. Do Matičky boží tráva neroste i kdyby ji kleštěma tahal, po Panně Marii roste i kdyby ji palicí zatloukal.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Matička boží kuželíček složí.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť, urodí se rež.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
27.3. Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
30.3. U svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
31.3. O svaté Balbíně je už po zimě.

 

Duben

Celý Ať si duben sebelepší bývá, přec ovčákovi hůl zasněžívá.
Bouřky v dubnu zvěstují velmi dobré léto.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Když dubnový vítr do stodoly fičí, po žních díru nenajde.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Mokrý duben - hojnost ovoce.
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
Prší-li o velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
V březnu vítr v dubnu déšť, jistě úrodný rok jest.
1.4. Prší-li na 1. dubna, bude mokrý květen.
4.4. Pomine Isidora, pomine i sever.
5.4. Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence. (bude hojná úroda)
6.4. Na svatého Celestína nemáš-li sedláčku zaseto, je to tvoje vina.
11.4. Na svatýho Lva papeže, travičky se už nařeže.
14.4. Na Tiburcia se má už všecko zelenat.
21.4. O svatém Anselmě semeno do země.
23.4. Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.
24.4. Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Jak dlouho žába před svatým Jiřím křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne (a naopak).
Je-li na sv. Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Kolik dní před Jiřím kvetou třešně, tolik dní před svatým Jakubem vstoupí žnec na pole.
Kolik mrazů do sv. Jiří, tolik do svatého Václava.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Svatý Jiří trávu zžiří.
25.4. Jiří a Marek, mrazem nás zalek.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatýho Marka saď oharka.
Svatého Marka deštivo, sedm týdnů blátivo.

 

Květen

Celý Bouřky v květnu zvěstují dobré léto.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Je-li v máji vlhko a chladno, bude vína na dno.
Jestliže v máji neprší, tehdy to červen převrší.
Když se ozve v máji hrom, chyť kámen anebo strom.
Když se v máji blýská, to si sedlák výská.
Když v máji kvete hodně bílý bez, prohnou se větve ovocem.
Když v máji neprší, červen to přeruší.
Který roj se v máji rojí, za plný vůz sena stojí, červnové vyrojení nestojí za zvonění.
Máj-li déšť nedá, červen se předá.
Máj teplo dává a stromy kmitem zdobívá.
Studený máj, v stodole ráj.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj.
V máji nemá oschnout pastýřovi hůl.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
1.5. Filipa Jakuba mráz, to obilí plný klas.
Prvního máje mráz, obilí plný klas.
Prvního máje půjdem do háje.
Prší-li na prvního máje, bývá málo žita a sena.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude dobrá úroda.
3.5. Svatý kříž - ovcí stříž.
4.5. Je-li na den sv. Floriána silný vítr, bude toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si může ještě nasadit sněhový klobouk.
8.5. Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
11.5. Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
12.-14.5. Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou pro sadaře zlí chlapci.
Pan Serboni pálí stromy (Pan-krác, Ser-vác, Boni-fác)
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
15.5. Déšť svaté Žofie švestky ubije.
16.5. Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
25.5. Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz.
Když květe bez, ať i víno květe.
Na Urbana pěkný, teplý den, bude suchý červenec i srpen.
Na Urbanův den pospěš síti len.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Urban bývá studený pán.

 

Červen

Celý Co červen nedá, dožene v času červenec.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červen mokrý a studený, bývají žně vždy zkaženy.
Červen studený sedlák krčí rameny.
Hřmí-li v červnu, zvede se obilí.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
1.6. O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu.
Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok.
3.6. Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
5.6. Svatý Bonifác Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
6.6. O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

8.6.

Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
Na Medarda krápě, čtyřicet dní kápě.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
11.6. O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
12.6. Svatá Tonička, mívá často uplakaná očička.
13.6. Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15.6. Déšť na Víta - špatný budou žita.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Pohoda od Víta do Jana - pro obilí je vyhraná.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Svatý Vít a svatý Jan otevírají chladu dveře.
Svatý Vít dává trávě pít.
Svatý Vít mění čas.
19.6. Na Gervase a Protaze posečeš seno nejsnáze, suché-li domů odvézt chceš, do Jana si pospěš.
Prší-li na svatého Gervase a Protaze, po čtyčicet dní se deštivé počasí ukáže.
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.
21.6. Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se!
23.6. Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.
24.6. Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Když prší na svatého Jana Křtitele, bude pršet ještě čtyři neděle.
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Panuje-li okolo svatého Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou pléště v horkém pásmu.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
Svatý Jan Křtitel zvedá řeky.
Svatý Vít a svatý Jan otevírají chladu dveře.
26.6. Svatý Jan Burian mlátí bez cepů. (krupobití)
27.6. Často povětrnost Sedmi bratří na budoucích sedm týdnů patří.
Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
29.6. Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

 

Červenec

Celý Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
2.7. Déšť na navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
Když na navštívení Panny Marie prší, čtyřicet dní se voda vrší.
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté.
Prší-li na Marie navštívení, čtyřicet dní konce není.
Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
4.7. Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
Na svatého Prokopa venku častá krapota.
Svatého Prokopa den, nešťastný den.
Svatý Prokop kořen dokop.
Svatý Prokop, zelí okop!
6.7. O svatém Janu Husi dozrávají žitné klasy.
Po svatém Janu Husi šelma sedlák, který srpy nebrousí.
8.7. Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.
10.7. Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.
Prší-li na sedm bratří, sedm neděl střecha neuschne.
13.7. Déšť o Markytě trvá čtrnáct dnů a zvěstuje špatný čas na sklizeň sena a obilí.
Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.
Svatá Markyta hodila srp do žita.
Svatá Markyta vede (vodí) žence do žita.
Svatá Markyta velí: "Lidé, okopávejte zelí!"
Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
Ženci na pole, včely s pole.
15.7. Věje-li v den rozeslání svatých apoštolů jižní vítr, bude velká drahota a tam odkud vítr věje velká láce.
18.7. O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
19.7. Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
20.7. Do svatého Eliáše i pod křovím schne, po něm ani na křoví.
Na svatého Eliáše dopoledne léto, odpoledne podzim.
21.7. Na proroka Daniele nalije též do mandele.
Na svatého Praxeda mlha zrána k zemi usedá.
Tři dny před Jakubem jasně, urodí se žito krásně.
22.7. Je-li na svatou Máří Magdalénu vítr, jde dobře každý obchod. (nebo: půjdou hodně kupci na len).
Na svatého Filipa ječmínek se oklípá.
Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
V den Máří Magdaleny rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
23.7. Prší-li o Apolináři, dlouho se z lesů voda paří.
25.7. Co do sv. Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
Do Jakuba zelíčko - po Jakubu zelí.
Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
Je-li teplo na Jakuba, bude zima na vánoce.
Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
Na Jakuba - kobzolí průba. (kobzole - brambory)
Na svatého Jakuba dopoledne léto, odpoledne zima.
Parno o Jakubě, zima o vánocích.
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné (dobré) žně.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Svatý Jakub poseče, svatá Anna napeče.
Z které strany sv. Jakub fouká, v té straně bude drahá mouka.
26.7. Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo!
Jakub načeše, Anna napeče.
Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
O svaté Anně žitečka se nažne.
Svatá Anna - chladna zrána.
Svatá Anna žito žala.
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy.
Svatý Jakub poseče, svatá Anna napeče.
31.7. Od svatýho Ignáca léto se obracá.

 

Srpen

Celý Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Moc hub srpnových, moc závějí sněhových.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
4.8. Na Dominika parna - mrva marná.
Potí-li se Dominik, bede ještě Marek v kožiše.
7.8. Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
10.8. Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
Na svatého Vavřince, svícen do světnice.
Pěkné počasí na sv. Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Vavřincův déšť - myší úroda.
15.8. Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
16.8. Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
18.8. Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
23.8. Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24.8. Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomaly, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.
28.8. Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
29.8. Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana, přestávají již parna.

 

Září

Celé Bouřka v září - sníh v prosinci.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Září jezdí na strakaté kobyle.
Září - máj podzimu.
Září ovoce zralé vidí a jablka klidí.
Září víno vaří, co nedovaří, říjen upeče.
1.9. Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.
Jiljí jasný - podzim krásný.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí. (sluníčko už neopaluje)
Svatý Jiljí jasný, bude podzim krásný.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
2.9. Na Štěpána krále je léta namále.
8.9. Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potom osm neděl bývá.
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Na panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
Narození Panny Marie, co má studenou krev, do země se zaryje.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení.
14.9. Po svatém Kříži, podzim se blíží.
Svatý kříž - ovčí stříž.
15.9. Od Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.
16.9. Na Ludmily světice obouvej střevíce.
Svatá Edita pilně podmítá.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
21.9. Jaké počasí zařídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Kdo nezaseje do svatého Matouše, nemá-li starého, nového nekouše.
Na svatého Matouše, kdo nemá chleba ať nekouše.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Po svatým Matouši (Matúši) čepici na uši.
Svatý Matouš svačinu zakous. (na pastvě se kvůli krátkým dnům už nesvačí)
22.9. Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.
Svatý Mauricí dělá snětivou pšenici. (kdo pro ni oře nebo ji sije)
23.9. Svatá Teklička maluje jablíčka.
26.9. Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.
Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.
27.9. Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
Na Kosmase a Damiána, studeno bývá z rána.
Na Kosmu a Damiána studeno již bývá z rána.
28.9. Je-li bouřka na Václava dlouho teplo zvěstovává.
Na svatého Václava, bývá bláta záplava.
Na svatého Václava českého bývá vína nového.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na svatého Václava babí léto nastává.
Na svatého Václava mráz nastává.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Po svatým Václavu beranici na hlavu.
Přijde Václav - kamna připrav.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Svatý Václav zavírá zem.
29.9. Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Svatý Michal z pole spíchal. (spěchal)
30.9. Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.

 

Říjen

Celý Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Mlhy v říjnu sněhy v zimě.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani saně.
Říjnové mrazy škodí podzimnímu setí.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu se zem od studeného povětří zavírá.
1.10. Fouká-li na sv. Remigia od východu, bude teplý podzimek.
2.10. Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
4.10. Svatý František, zahání lidi do chýšek.
5.10. Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
8.10. O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
9.10. Je-li déšť na sv. Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
14.10. Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
15.10. Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
16.10. Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
17.10. Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy naleje.
18.10. Do Lukáše kde chceš ruce měj a po Lukáši za ňadry je hřej.
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volny měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej.
21.10. Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Svatá Voršila zimu posílá.
22.10. Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
23.10. Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
26.10. Svatý Haštal - vymeť maštal.
28.10. Na Šimona, Judy kočka leze z půdy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy, kožich sneste z půdy, tuhnou na poli hrudy.

 

Listopad

Celý Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaký listopad - takový březen.
Listopadové hřmění, pšenku ve zlato mění.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Na začátku listopada teplo se se zimou hádá.
Stromy-li v listopadu kvetou, suchá zima až k létu.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá pak sníh výšku věží.
1.11. Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o vánocích.
Léto všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo tři týdny.
Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martině se vší mocí.
Utni z buku třísku: je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude zima mokrá.
2.11. Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje.
8.11. Na Bohumíra příroda k spánku se ubírá.
9.11. Na svatého Teodora sedlák ještě pilné orá.
Svatý Teodor - mrazy lezou z hor.
Svatý Teodor zasněží témě hor.
11.11. Je-li na svatého Martina pod mrakem, bude nestálá zima, je-li jasno, bude tuhá zima.
Jižní vítr na Martina to bude mírná zima.
Jsou-li na Martina mračna, zima je levná, jestli je noc jasná, zima je mastná.
Martin a Kateřina na blátě, vánoce na ledě.
Martinův sníh a led, budou vodičkou hned.
O Martině po ledu, o vánocích po blátě.
Po svatém Martinu zima nežertuje.
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
Půjde-li husa na Martina po ledě, příští rok dlouhé léto bude.
Půjde-li hus o Martině přes led, bude se ještě dlouho koupati.
16.11. Na svatého Otmara nevidět komára.
19.11. Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
21.11. Jaký den na Obětování Panny Marie, taková pak zima je.
Když je na Obětování Panny Marie noc jasná, čistá, krutá zima se v lednu chystá.
22.11. Svatá Cecilie sněhem pole kryje.
23.11. Svatý Kliment zimu oblibuje, svatý Petr (22.2.) ji ucezuje.
25.11. Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
Jaké počasí na Kateřinu, takové v příštím lednu.
Kateřina na ledě, vánoce na blátě.
Na svatou Kateřinu, klepe sníh na okna.
Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
Přitrhla-li zima s Kateřinou, bývá do omrzení.
Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí.
Svatá Kateřina peklo zamyká a nebe odmyká.
Svatá Kateřina strčí housle do komína.
30.11. Když na svatého Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok, zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
Na svatého Ondřeje se někdy člověk ohřeje.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
Svatý Ondřej tichý, nebude len lichý.

 

Prosinec

Celý

Jaké zimy v prosinci taková tepla v červnu.
Když není zima před Vánocemi, je pak na jaře.
Když v prosinci mrzne, sněží, další úrodný rok běží.
Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá nám zima těžké hlavy.
Prosinec se sněhem na pěšině, žitka je na každé výšině.
V prosinci jitra jasná a obloha čistá - úroda hojná příští rok jistá.
1.12. Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
Na sv. Eligia daleko široko tuhá zima má po čtyři měsíce trvati.
3.12. O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.
4.12. Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bývá až do Vánoc.
Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude příští rok hodně trávy.
Na svatou Barboru saně do dvoru.
Na svatou Barboru, vymetáš sníh ze dvoru.
O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
Po svaté Baruši střez nosu i uší!
Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
Sněžné mraky o Barboře - zjara sedlák dobře oře.
6.12. Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.
Na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
O sv. Mikuláši snížek často práší.
Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
Svatý Mikuláš má mít bílý plášť.
Svatý Mikuláš splachuje břehy.
13.12. Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní - 12 měsíců)
Když na Lucku jasný den, urodí se konopí a len.
Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.
Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
16.12. O svaté Albíně schovej se do síně.
Svatá Albína led na řeky napíná.
Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.
17.12. O svatém Lazaru ucpi v sednici každou spáru.
21.12. O svatém Tomáši meluzína straší.
23.12. Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.
Vánoce Bílé Vánoce, zelené Velikonoce.
Lepší Vánoce třeskoucí nežli tekoucí.
Když Vánoce posypou stromy sněhem, tak jaro je pak posype květem.
Když vítr o Vánocích věje, je v hojnost velká naděje.
Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
24.12. Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu.
Jitra jasná a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.
Když je na Štedrý den hodně hvězdiček, příští rok bude hodně slepiček.
Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
Na Adama a Evu čekejte oblevu.
Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky.
Štedrý večer každému je milý, dá prý pánbůh vína, požehná v obilí.
25.12. Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Když na hod Boží prší, sucho úrodu poruší.
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.
Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
Na Boží narození o bleší převalení.
Temné Vánoce - světlé stodoly.
Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
26.12. Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všechno špatně urodí.
Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.
28.12. Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí, je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.
Když pláčou Mláďátka, pláčou i brambory.
Máme-li na Mláďátka a svatého Josefa pěkné počasí, zvedou se příští léto brambory.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Pěkné počasí na Mláďátka, na bramborech nepřijde nikdo zkrátka.
Prší-li na Mláďátka, budou děti mříti.
31.12. Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.
Jaký pán, takový krám, jaký rok, takový Silvestr.
Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
O Silvestru papeži, snížek si již poleží.

 

Bez přesného datového zařazení

Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - poženeme kozy v háj.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Jaro je všem otcem i mátí, kdo zasil, bude mu zráti.
Je-li na podzim mnoho trnek, bude příští rok mnoho žit.
Je-li v létě hodně hřibů, bude v zimě hodně sněhu.
Kdyby na jaře celý den pršelo, za hodinu bude sucho.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima bejvá.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když se spřáhne zima a chlad, není oč stát.
Kolikátého dne sníh napadne, tolikrát tu zimu padat bude.
Kvetou-li stromy na podzim podruhé, bude zima až do konce května.
Lidé se radují létu a včelky květu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Na podzim jabloňový květ kazí mladým lidem svět.
Na podzim lžíce deště a konev bláta.
Na podzim zapraž. (zatop)
Zima na blátě - jaro na ledě.

Do pranostik přispěli:
kromě autora ing. Jan Franěk, Ivan Novosad, Zdeněk Chrástek, Vladimír Ďurica, ing. Miloslav Neužil, Emílie Neužilová, Veronika Škvorová (mimořádný dík za množství zaslaných příspěvků)